Firma Baxter

Firma Baxter je společnost, která bude dodávat milióny vakcín proti prasečí chřipce.

Pozn.: zvýraznění v citovaných článcích je provedeno mnou, [text] případně dopsán

V Česku se začala vyrábět vakcína proti prasečí chřipce 12. června 2009

V Česku se už začalo s výrobou vakcíny proti prasečí chřipce. "Společnost Baxter očkovací látku vyrábí na základě patentované vero buněčné technologie, která umožňuje podstatné zrychlení procesu výroby," uvedla mediální zástupkyně společnosti Jana Čechová. S firmou už dříve jednala vláda o rezervaci 12 milionů dávek vakcín na pět let za celkem 1,5 miliardy korun.

První sérii vakcíny proti prasečí chřipce vyrobila rovněž švýcarská farmaceutická společnost Novartis, od července chce zahájit klinické zkoušky a co nejdříve začít s hromadnou výrobou. O vakcínu už projevily zájem vlády asi 30 zemí světa. Buněčná laboratoř firmy Novartis v Německu prý bude schopna vyrábět miliony dávek vakcíny týdně. Firma předpokládá, že licenci k výrobě by mohl mít na podzim.

Novartis už první vakcínu udělal
V posledních týdnech obdržely virové inokulum chřipky A (H1N1) podle agentury Reuters vedle Novartisu i firmy Sanofi-Aventis, GlaxoSmithKline a Solvay. Všechny tyto firmy chtějí mít hotovou vakcínu před začátkem zimního chřipkového období na severní polokouli.

Z historie firmy Baxter:

Soudní pře hemofiliků

Žalobci údajně tvrdí, že firmy vyrobily a prodaly krevní produkty coby medicíny, avšak zároveň kontaminované HIV a/nebo HCV a vedly k masové infekci a/nebo smrti tisíců hemofiliků po celém světě.

Je uváděno, že tři z firem vybíraly dárce krve mezi vysoce rizikovou populací, tj. např. mezi vězni, uživateli nitrožilních drog, krevními centry s především hosoxuálními dárci, to vše pro výrobu produktů Factor VIII aa IX. Žalobci tvrdí, že tyto společnosti nevyloučili takové dárce, jak to ukládají federální zákony, s ohledem na historii virové žloutenky. Testy by podstatně snížily pravděpodobnost uvolnění krevní plasmy obsahující HIV a/nebo HCV.

[...]

Žalobci viní firmy z toho, že od července 1982, kdy byly první evidentní případy hemofiliků mrtvých na AIDS, přes rok 1985, obžalovaní spolu jednali pro odvrácení stažení produktů Factor VIII a IX; ve snaze zamezit varování pacientům o rizicích infekce HIV a HCV v jejich produktech; dále představovaly produkty jako bezpečné; vyhýbali se implementaci testů produktů Factor VIII a IX pro zjištění přítomnosti žloutenky, které by zároveň odhalily HIV a HCV; firmy bránily vývoji a zavedení jednoduchých metod, které by eliminovaly všechny nebo téměř všechny infekce; firmy vystavovaly veřejná ujištění o minimalizaci rizika nakažení AIDS a HCV z jejich krevních produktů, pro zajištění co největších příjmů z těchto produktů.

Globální tragédie: Desetitisíce lidí postižených hemofilií byly vystaveny viru HIV a/nebo HCV od pozdních 70. let přes 80. léta příjmem infuzí krevní plazmy. Plazmy byly sesbírány, zprocesovány a vyrobeny v USA firmami Armour, Cutter, Baxter a Alpha a jejich divizemi. Mnoho z těchto osob proto zemřelo. Další oběti byly děti nebo mládež, kteří tím, že přijaly produkty, byli infikováni AIDS a/nebo žloutenkou B a/nebo C.

22. května 2003 The New York Times uvedly, že firma Cutter Biological prodala léků pro hemofiliky v hodnotě milónů dolarů -- léků, které nesly vysoké riziko přenosu AIDS -- do Ázie a Latinské ameriky uprostřed 80. let, zatímco prodával nové, bezpečnější produkty do USA a Evropy. Cutter představila zdokonalení svých postupů pro výrobu léků na konci února 1984 pod tlakem důkazů, že právě jeho produkty jsou příčinou nakažení žloutenkou a HIV. Ještě po více než roce New York Times reportovaly, že firma dále prodává staré produkty do zahraničí.

Lieff Cabraser pracuje jako jeden z obhájců skupiny z Argentiny, Německa, Hong Kongu, Irska, Izraele, Itálie, Taiwanu, Velké Británie a mnoha dalších zemí Afriky, Ázie, Evropy, Latinské ameriky a Středního východu pro zajištění nároků před americkými soudy proti firmám, které na konci 70. let a během 80. let vyráběly, prodávaly a distribuovaly (nebo nestáhly) závadné krevní produkty nakažení HIV a/nebo HCV.

Rakouská ptačí chřipka šla do Česka i Německa 4. března 2009

Smrtelná ptačí chřipka se ocitla v České republice a jen díky náhodě se jí nenakazili lidé. Společnost Biotest v Konárovicích na Kolínsku testovala vakcínu rakouské farmaceutické firmy Baxter, která ji vyvíjí. Jenže vakcína obsahovala i agresivní virus ptačí chřipky H5N1.

Rakouská investigativní novinářka podala trestní oznámení na firmu Baxter

Jane Burgermeister sleduje kauzu distribuce vakcíny, obsahující i viry ptačí chřipky, do několika zemí. Na svých stránkách uvádí:
Rakouský ministr zdravotnictví Alois Stöger potvrdil (v interpelacích v parlamentu 20. května 2009), že Baxter expedovala 72 kg vakcíny infikované viry ptačí chřipky. Zároveň uvedl, že nevykonal kroky k vyvolání vyšetřování pro porušení 3. stupně bezpečnosti podle regulací.

Podle názoru novinářky není možné (vzhledem k charakteru práce, postupů a předepsaných zabezpečení) nedopatřením uvolnit vakcínu proti chřipce, která je nakažena zároveň i živými viry přísně střežené ptačí chřipky. Jde podle ní o záměrný pokus rozšířit virus a zažehnout epidemii.

Jane Burgermeister vyvíjí značné úsilí pro to, aby událost byla vyšetřována. Podala nebo iniciuje podání trestních oznámení v několika zemích. Hlavní zpravodajská média o Jane Burgermeister a jejím počínání mlčí.

Dopis vyvolal vyšetřování vakcíny Baxter ministrem zdravotnictví Nového Zélandu

Novozélandský ministr zdravotnictví Hon Tony Ryall požádal úředníky ministerstva, aby mu urgentně připravili podklady ohledně vakcíny proti prasečí chřipce firmy Baxter. Rozhodnutí následuje po přijetí dopisu vyjadřujícího obavy, zda vakcíně firmy lze věřit.

V otevřeném dopise všem zákonodárcům, Penny Bright, mluvčí Water Pressure Group, vyvolala sérii otázek a obav ohledně bezpečnosti vakcíny.

Šéf OSN: Proti prasečí chřipce je potřeba 1 miliarda dolarů 4. července 2009

GENEVA (AP) — Spojené národy budou potřebovat více než milardu dolarů tento rok na pomoc chudým zemím v boji proti epidemii prasečí chřipky, prohlásil generální tajemník OSN Ban Ki-moon v pondělí.

"Peníze nepřibývají jak jsme si představovali. Mobilizujeme nyní všechny zdroje."

Peníze jsou potřeba k zabezpečení dodávky vakcín a antivirotik do nejchudších zemí, pokud se globální epidemie bude dál šířit, řekl na tiskové konferenci.

WHO vidí ojedinělé případy Tamiflu-rezistence prasečí chřipky 7. červenec 2009

[WHO - Světová zdravotnická organizace]
Známky mutací prasečí chřipky jsou také kriticky důležité pro výrobce vakcín při vývoji formulí k pokrytí viru, který se právě šírí.

[...]

Největší výrobci vakcíny proti prasečí chřipce jsou Sanofi-Aventis, Novartis, Baxter, GlaxoSmithKline a Solvay.

Poradní skupina očkovacích expertů [mj. Sanofi-Aventis, Novartis, Baxter, GlaxoSmithKline a Solvay] se zdržela za zavřenými dveřmi na setkání v Ženevě v úterý. Jejich doporučení vezme Chan v úvahu a rozhodne během několika dnů.

Pochybnosti ohledně rychlosti vakcinace proti prasečí chřipce 15. červenec 2009

(AFP) [...] Poznámky Margaret Chan [Generální tajemnice WHO] přišly den poté, co vysoký představitel WHO sdělil, že všechny země potřebují přístup k vakcínám proti "nezadržitelné" pandemii chřipky A(H1N1).

Shrnutí:

1. Firma Baxter je společnost, která bude dodávat milióny vakcín proti prasečí chřipce.
2. S firmou Baxter se vedou soudní tahanice po celém světě: desetitisíce příjemců-hemofiliků dostalo plazmu infikovanou HIV, HCV, žloutenkou: někteří zemřeli, další jsou infikováni. I přes upozorňování na skutečnost firma dále dodávala nakažené produkty.
3. Vakcína proti běžné chřipce firmy Baxter, distribuována z Rakouska letos do několika zemí, obsahovala viry ptačí chřipky. Jen díky náhodě se jí nenakazili lidé.
4. Přestože šlo o šíření smrtelného viru, nikdo nebyl potrestán a rakouský ministr připustil, že není ani vyšetřovaní.
5. Podle názoru novinářky není možné (vzhledem k charakteru práce, postupů a předepsaných zabezpečení) nedopatřením uvolnit vakcínu proti chřipce, která je zároveň nakažena i živými viry přísně střežené ptačí chřipky. Jde podle ní o záměrný pokus rozšířit virus a zažehnout epidemii.
6. Rakouská investigativní novinářka Jane Burgermeister podala nebo iniciovala podání trestních oznámení v několika zemích. Přestože hlavní média mívají potřebu přinášet zprávy o jednotlivých případech nakažení prasečí chřipkou, o absenci vyšetřování a trestních oznámeních na firmu Baxter pro distribuci smrticího viru zcela mlčí.
7. Novozélandský ministr zdravotnictví požádal úředníky ministerstva, aby mu urgentně připravili podklady ohledně vakcíny proti prasečí chřipce firmy Baxter. Hlavní média také tuto informaci ignorují.
8. OSN budou potřebovat více než milardu dolarů tento rok na pomoc v boji proti epidemii prasečí chřipky, prohlásil generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
9. Největší výrobci vakcíny proti prasečí chřipce jsou Sanofi-Aventis, Novartis, Baxter, GlaxoSmithKline a Solvay.
10. Poradní skupina očkovacích expertů (Sanofi-Aventis, Novartis, Baxter, GlaxoSmithKline, Solvay, aj.) pro WHO se zdržela za zavřenými dveřmi na setkání v Ženevě v úterý. "Jejich doporučení vezme Chan v úvahu a rozhodne během několika dnů." WHO prostřednictvím vysokého představitele sdělila, že všechny země potřebují přístup k vakcínám.

Závěr: nechť si vytvoří každý sám.